Další z mých cest, tentokrát do hlavního města Belgie, Bruselu.
Za hranice jsem se, jak to bylo i v případě cesty do Strasbourgu, podívala se skvělou partou lidí z projektu PročByNe?. Ačkoliv naší hlavní misí byla prezentace právě tohoto projektu motivačních stáží v prostorách Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu, neodpustili jsme si prohlídku Evropského parlamentu a centra Bruselu. Co o Bruselu říci? Možná jen, že čurající chlapeček je opravdu maličký a málem jsem ho přešla, že čurající holčička je zamřížovaná, a že se tomu vlastně ani nedivím, že je to země hranolek, jejichž kouzlo je údajně ve dvojím smažení, waflí, piva a komiksů, že Grande-Place je krásné ve dne i v noci, že se dorozumíte francouzsky, ale vlastně i anglicky, německy a italsky, protože Brusel je ve své povaze neskutečně multikulturní, že na každém rohu narazíte na stylovou kavárnu nebo malou restauraci, že slavné Atomium se nachází někde na okraji Bruselu, a že existují i krásnější evropská města, ale nějakým způsobem je Brusel sympatický. A kdo tomu nevěří, pro něho mám malou mapu, kterou může klidně na svých cestách po Bruselu použít nebo se jí jenom inspirovat.
